|
|
Postava vracející se z koncentračního tábora
PUKLICKÁ, Vendula
Bakalářská práce se zaměřuje na zobrazení postav vracejících se z koncentračního tábora a utváření jejich identity v pěti titulech: Píseň o lítosti (1947) Viktora Fischla, Ohnivé písmo (1950) Karla Josefa Beneše, Dita Saxová (1962) Arnošta Lustiga, Štír (1983) Zena Dostála a Hana (2017) Aleny Mornštajnové, které reprezentují dobové diskurzy druhé poloviny 20. století a počátku 21. století. Bakalářská práce na proměně postav představí i ideje diskurzů, které tyto texty formovaly.
|
|
| |
|
|
Židovská trilogie v díle Arnošta Lustiga
Hanyková, Martina ; Holý, Jiří (vedoucí práce) ; Mravcová, Marie (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá třemi prózami Arnošta Lustiga tvořícími tzv. Židovskou trilogii: Lea z Leeuwardenu, Colette, dívka z Antverp a Tanga z Hamburku. Na počátku práce jsou prezentovány známé Lustigovy hrdinky, je určena jejich základní typologie a dále je již pozornost přenesena především na hlavní dívčí postavy Židovské trilogie. Práce sleduje jejich vývoj, charakteristické znaky a jejich pozici mezi ostatními ženskými protagonistkami autora. Zaměřuje se na jednotlivé novely, na rozvinutí jejich základních narativních kategorií (vypravěč, postavy, čas a prostor), na opakující se motivy a na používaný jazyk a styl. Závěr práce se soustředí na vzájemnou komparaci děl a zabývá se i tématem erotiky a prostituce v Lustigově díle. Podrobněji je rozveden také autorův život, který s jeho tvorbou úzce souvisí. Klíčová slova: Arnošt Lustig, Židovská trilogie, holokaust, šoa, ženy, židovské postavy, prostituce, erotika, mravnost
|
|
|
Tělo pod dohledem. Tělesnost a sexualita v próze Krásné zelené oči.
Levy, Veronika ; Jiroutová Kynčlová, Tereza (vedoucí práce) ; Knotková - Čapková, Blanka (oponent)
Diplomová práce Tělo pod dohledem. Tělesnost a sexualita v próze Krásné zelené oči se zaměřuje na genderovou analýzu literárního díla, které samo o sobě tematizuje genderové vztahy a zvýznamňuje "ženskou" zkušenost. V Lustigově světě, který je plný "ženských" témat a který může na první pohled působit až feministicky, se však objevuje "narušitel" v podobě velmi "maskulinního" vypravěče zobrazujícího ženu především jako tělo a "věc určenou pro pohled." Základním východiskem je feministická literární kritika, konkrétně pak metoda vzdorného čtení Judith Fetterley, která právě na existenci univerzálního mužského pohledu upozorňuje. Jelikož se jedná o analýzu textu, bude další uplatňovanou metodou diskurzivní analýza. Na vypravěčské hledisko se pokusím aplikovat teorii voyeurismu Laury Mulvey a pokusím se odhalit, zda text nezobrazuje ženskou zkušenost eroticky. Vzhledem k silné textové interpelaci vyžadující od čtenářstva identifikaci s vypravěčovým pohledem považuji za nutné věnovat se detailněji tomuto pohledu a možnostem odmítnutí textové interpelace. Východiskem pro analýzu díla z hlediska "ženské" holokaustové zkušenosti budou práce zaměřené na genderové aspekty holokaustu (Zoë Waxman, Marlene Heinemann). Klíčová slova: feministická literární kritika, holokaust, gender, ženská zkušenost,...
|
|
| |
|
|
Zobrazení a funkce prostoru v literární a filmové verzi prozaických textů vlny 60. let. (Spalovač mrtvol. Démanty noci. Ostře sledované vlaky)
Karalová, Lenka ; Mravcová, Marie (vedoucí práce) ; Bílek, Petr (oponent)
Diplomová práce se zabývá zobrazením a funkcí prostoru v literární a filmové verzi vybraných prozaických textů vlny 60. let - Spalovače mrtvol a Démantů noci. V úvodní kapitole práce pojednává o poetice autorů, kteří se mezi lety 1945 - 1968 zabývali ve svých dílech válečnou tematikou, a snaží se stručně nastínit problematiku zobrazení prostoru v literatuře a filmových adaptacích. Další kapitoly jsou již zaměřené na samotný rozbor prostoru ve vybraných dílech. Cílem diplomové práce je pak zejména rozpoznat a postihnout specifika zobrazení jednotlivých prostorů prostřednictvím literárního a filmového média. Klíčová slova Ladislav Fuks, Spalovač mrtvol, Arnošt Lustig, Démanty noci, Tma nemá stín, prostor, adaptace, 60. léta, film.
|
|
|
Obraz koncentračních táborů v české próze 50. let
Šatanová, Klára ; Mravcová, Marie (vedoucí práce) ; Wiendl, Jan (oponent)
Diplomová práce Obraz koncentračních táborů v české próze 50. let se zabývá analýzou vybraných próz z výše vymezeného období, které reprezentují různé autorské přístupy k zobrazované realitě. První část práce je věnována vymezení pojmu holokaust a možnosti jeho slovesné reprezentace. Dále se práce zabývá vývojem literatury s tématem holokaustu od roku 1945 až do současnosti, s důrazem na texty vydané v 50. a 60. letech 20. století, které se podílely na utváření paměti čtenářské veřejnosti. Dále sleduje prolínání a vzájemné ovlivňování historického a fikčního diskurzu. V jednotlivých dílech - Krabice živých Norberta Frýda, Osm odtamtud E. F. Buriana a Démanty noci Arnošta Lustiga je analyzováno zobrazení prostředí koncentračního tábora, zároveň je sledována autorova práce s postavami, stejně jako zobrazení židovství v textech. Klíčová slova: holokaust, koncentrační tábor, 50. léta, próza, Norbert Frýd, E. F. Burian, Arnošt Lustig, historický a fikční diskurz, postava, motiv, prostředí
|
|
| |
|
|
Židovská trilogie v díle Arnošta Lustiga
Hanyková, Martina ; Holý, Jiří (vedoucí práce) ; Mravcová, Marie (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá třemi prózami Arnošta Lustiga tvořícími tzv. Židovskou trilogii: Lea z Leeuwardenu, Colette, dívka z Antverp a Tanga z Hamburku. Na počátku práce jsou prezentovány známé Lustigovy hrdinky, je určena jejich základní typologie a dále je již pozornost přenesena především na hlavní dívčí postavy Židovské trilogie. Práce sleduje jejich vývoj, charakteristické znaky a jejich pozici mezi ostatními ženskými protagonistkami autora. Zaměřuje se na jednotlivé novely, na rozvinutí jejich základních narativních kategorií (vypravěč, postavy, čas a prostor), na opakující se motivy a na používaný jazyk a styl. Závěr práce se soustředí na vzájemnou komparaci děl a zabývá se i tématem erotiky a prostituce v Lustigově díle. Podrobněji je rozveden také autorův život, který s jeho tvorbou úzce souvisí. Klíčová slova: Arnošt Lustig, Židovská trilogie, holokaust, šoa, ženy, židovské postavy, prostituce, erotika, mravnost
|
|
|
Dětský hrdina v mezní situaci
KLACKOVÁ, Jana
Diplomová práce je věnována tématu Dětský hrdina v mezní situaci, jejíž inspirací je především česká literatura 50. a 60. let Jako stěžejní materiál jsem použila díla českých autorů: Arnošta Lustiga, Karola Sidona, Josefa Fukse, Jana Otčenáška, Ludvíka Aškenazyho a J.R.Picka. Pro porovnání též francouzského spisovatele Romaina Rollanda. Diplomová práce je rozdělena do dvou částí. V první {--} stěžejní - části této práce se věnuji pojmu mezní situace jako takovému. Definicím a vymezením tohoto pojmu, a to jak z hlediska psychologického, tak konkrétním projevům v jednotlivých dílech. Druhá část se zabývá jednotlivými interpretacemi těchto děl, v jejichž rámci jsem danou problematiku mezní situace {\clq}qzkoumala``.
|
host ::
RSS.